Ferdinand Prášek
Starosta města 1919 – 1922
Narodil se v roce 1886 (nebo 1876) v nedaleké Církvici. Upozornil na sebe v bouřlivém období zrodu samostatného českého státu, kdy 14. října 1918 vystoupil s plamenným projevem předneseným z balkonu čáslavské radnice a následně stanul v čele Národního výboru. V roce 1919 byl zvolen starostou města. Tuto funkci vykonával poměrně krátce. Stál v čele města v obtížné době plné změn. Po počáteční euforii spojené s odstraňováním německých nápisů a přejmenováváním ulic – například Rudolfova třída byla přejmenována na Masarykovu – přišly problémy. Bylo třeba bránit a leckde i vytvořit hranice nového státu, komplikovaná byla hospodářská situace republiky. Bylo nutné provést měnovou reformu, přeorientovat výrobu a nalézt nová odbytiště. Život obyvatel Čáslavi podobně jako v jiných městech ztěžoval nedostatek potravin, paliva i vysoká nezaměstnanost. Poválečná doba s sebou přinesla i změny v oblasti náboženské. Řada Čechů vystoupila z katolické církve, která byla spojována s habsburskou monarchií, a hledala nové alternativy. To se projevilo i v Čáslavi, kde byla v červnu 1920 založena Českobratrská církev. K dispozici jí byl dán kostelík svaté Alžběty. V oblasti školství kladla nová doba praktické požadavky na vzdělání mládeže, proto došlo i k přeměně čáslavského gymnázia z klasického na reálné, kdy řečtina byla nahrazena francouzštinou a nově se součástí osnov stala deskriptivní geometrie. Odborné vzdělání rolníků v našem regionu zajišťovala od září 1920 střední hospodářská zelinářsko-semenářská škola. Učitelský ústav byl rozšířen na čtyři ročníky a v roce 1922 byl převzat státem. V roce 1919 byl přijat zákon o vyvlastnění velkostatků, který začal být uváděn do praxe roku následujícího. Tzv. první pozemková reforma spočívala ve vyvlastnění půdy velkostatků nad 150 hektarů zemědělské půdy nebo 250 hektarů půdy veškeré, buď bez náhrady, to se v našem regionu týkalo například velkostatků Ronov, Třemošnice, Moravany, nebo za náhradu – příkladem mohou být Žleby, Tupadly, Krchleby. Následně byla tato půda prodávána zájemcům, nejčastěji bezzemkům nebo drobným rolníkům. V roce 1922 se Prášek vzdal postu starosty. Měl totiž vyšší ambice. V roce 1920 byl zvolen poslancem Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou za okresy Čáslav, Německý Brod, Kutnou Horu, Kolín, Humpolec, Chotěboř, Ledeč a Heřmanův Městec, ale pouze jako náhradník. Mandát získal až v roce 1922, v parlamentních volbách v roce 1925 ho obhájil a působil zde až do roku 1929. Jako poslanec se vedle zemědělské politiky věnoval zejména otázce vztahu našeho státu k Vatikánu. Publikoval k této problematice několik statí, například Konflikt Československa s papežem: suverénní stát nebo papežská provincie? nebo O vzniku papežského státu a co z toho plyne pro naše poměry. Zemřel v roce 1971 v Čáslavi.
