Ignác (Hynek) Fiala
Starosta města 1879 – 1903
Celý život prožil v Čáslavi. Celých 35 let byl členem městského zastupitelstva. V roce 1879 byl zvolen čáslavským starostou poté, co znovu zvolený Rudolf Jablonský funkci nepřijal. Svůj nástup do funkce uvedl Fiala krásnými slovy, která kronikář zapsal do městské kroniky. V témže roce , kdy uplynulo 400 let od smrti Jana Váchů, byla odhalena nejstarší čáslavská pamětní deska, a to na domě č.p. 147, kde Váchů žil a zemřel. Při této příležitosti byl vydán jeho životopis, který sepsal Kliment Čermák. A proč je Váchů nazýván lidumilem a dobrodincem? Tento vážený čáslavský měšťan totiž odkázal veškeré své pozemky obci, která z jejich výnosů podporovala obecní chudé. Dnes se v těchto místech rozkládá městská čtvrť Váchov.
Zásluhou Fialy byl v roce 1880 vztyčen na náměstí pomník Žižkovi. Předcházelo tomu vyhlášení soutěže. Z předložených návrhů komise, v jejímž čele stál dr. Miroslav Tyrš, vybrala studii vytvořenou Josefem Václavem Myslbekem. 29. 8. 1890 byl pomník slavnostně odhalen, přestože se jeho vybudování setkalo i s protestem několika čáslavských občanů. Obecní zastupitelstvo se však na svém zasedání usneslo většinou hlasů (21 z 30) tento protest odmítnout. Odhalení pomníku, původně zamýšlené jako místní slavnost, přerostlo v celonárodní oslavy, kterých se zúčastnilo více jak 167 delegací z nejrůznějších koutů Čech i Moravy. Většina těchto delegací dorazila do Čáslavi vlakem. Již na konci roku 1869 bylo totiž město napojeno na železniční síť. Na trati z Kolína do Golčova Jeníkova zpočátku jezdily dvě dvojice smíšených osobních a nákladních vlaků denně. Vzdálenost mezi Kolínem a Golčovem Jeníkovem ujely za 1,5 hodiny. Pohybovaly se tedy v té době nevídanou rychlostí zhruba čtyřicet kilometrů za hodinu!
Účastníky oslav vítalo svátečně vyzdobené město. Domy i nádražní budova byly ozdobeny červenobílými prapory, evangelický kostel rudým kalichem. V ulicích byly vztyčeny slavobrány. Oslavy začaly již v pátek večer představením Eliška Přemyslovna v Dusíkově divadle a pokračovaly setkáním v Čtenářské besedě. V sobotu dopoledne přijížděli oficiální hosté, kteří byli vítáni špalírem sokolů, dobrovolných hasičů a studentů. Před samotným odhalením pomníku vystoupila řada významných řečníků. Myslbekův pomník tedy zdobí hlavní čáslavské náměstí, v roce 1882 pojmenované Karlovo, od roku 1880. Pouze za nacistické okupace byl na několik let odstraněn. Brzy po osvobození však byl znovu vztyčen.
Za působení Ignáce Fialy (byl starostou v letech 1879-1903) byla postavena budova gymnázia (1880)a vybudován i nový ústřední hřbitov – v roce 1884, který nahradil dosluhující hřbitovy u nádraží a u sv. Alžběty. Nový hřbitov byl výjimečný tím, že sloužil všem bez rozdílu vyznání, jak katolíkům, tak evangelíkům, svou část zde měli i židé. Autorem projektu byl inženýr Vojtěch Spudil, syn stavitele Josefa Spudila.
V témže roce přijala městská rada v čele s Ignácem Fialou další významné rozhodnutí, a to postavit budovu pro muzeum. Plány Františka Tetřeva realizoval stavitel František Skřivánek. V Nádražní ulici vyrostla krásná novorenesanční budova svou dispozicí připomínající pražské Národní muzeum. Peníze na ni poskytla Čáslavská záložna, která si vymínila, že v přízemí bude jedna místnost rezervována pro opatrovnu, jež se sem v případě potřeby měla přemístit z budovy gymnázia. Budovu Záložna pronajala městu a Včele za mírný poplatek. V patře byly zřízeny dva výstavní sály, do kterých byly nastěhovány sbírky Včely a přírodovědná sbírka Josefa Kaunického.
Zásluhou městské rady, Včely Čáslavské a Záložny Čáslavské byli připomínáni další věhlasní čáslavští rodáci. V roce 1883 byla odhalena další pamětní deska, a to Filipa Maxmiliána Opize. Při této příležitosti sepsal Kliment Čermák spisek o této významné osobnosti. V témže roce byla Františkem Skřivánkem na návrh Včely za peníze Záložny podle plánů Josefa Spudila obnovena Otakarova bašta, poslední z věží, které byly součástí městského opevnění a střežily vstup do města.
Poslední čtvrtina 19. století byla tedy obdobím velkého společenského i stavebního rozvoje města. Poslední významnou stavbou tohoto období byla židovská synagoga, dílo významného stavitele a vídeňského stavebního rady Wilhelma Stiassnyho, postavené v maurském stylu, které vneslo do Čáslavi závan exotiky a stalo se ozdobou tehdejší Rudolfovy třídy. Velkou zásluhu na tomto rozvoji města měl nepochybně Ignác Fiala.
Byl i jedním ze zakladatelů Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny v roce 1892.
