| Skladatel a klavírista Jan Ladislav Dusík (psán často jako Dussek) se narodil 12. února 1760 v Čáslavi jako prvorozený syn kantora a varhaníka Jana Dusíka. Po studiích z existenčních důvodů emigroval, vstoupil do služeb hraběte Männera, s nímž pak odcestoval do Belgie. V r. 1780 varhaník a učitel hudby v holandském Bergen op Zoom, posléze v Amsterodamu a v Haagu (1783). V Holandsku vznikly jeho první skladby. V letech 1790-1800 působil v Londýně, oženil se zde s dcerou italského učitele zpěvu Sofií Corri, hráčkou na harfu a klavír. Po úpadku nakladatelství, které založil se svým tchánem, uprchl do Dusík do Hamburku. V r. 1802 navštívil Prahu a Čáslav, kde se setkal se svou rodinou. V r. 1803 vstoupil do služeb pruského knížete Ludvíka Ferdinanda a setrval u něho až do jeho smrti (1806). Od r. 1807 žil v Paříži a působil jako učitel a organizátor koncertů u knížete Talleyranda. Autor Klavírních koncertů a skladeb ( např. sonáta Návrat do Paříže, rondo Rozloučení).
Ze sourozenců vynikli jako hudebníci František Josef, kapelník působící v zahraničí a Kateřina Veronika, všestranná hudebnice (zpěv, klavír, harfa).
Zemřel 20.března 1812 zřejmě v Saint Germain – en – Laye u Paříže.
|
