Vojtěch Fiala
Starosta města 1861 – 1867
Rok 1861 byl v životě habsburské monarchie rokem velkých změn. Po dlouhých letech absolutismu byla vyhlášena ústava a rakouské mocnářství se z absolutní monarchie přeměnilo v monarchii konstituční. Panovníkova moc byla omezena dvoukomorovým parlamentem, tzv. Říšskou radou, která převzala zákonodárnou moc. Volena byla pouze dolní komora, a to nepřímo, prostřednictvím zemských sněmů.
Vojtěch Fiala, narozený v Čáslavi v roce 1813, se právě v tomto stal čáslavským starostou a zastával tento úřad až do roku 1867. Přijetí Únorové ústavy se v Čáslavi, podobně jako v jiných městech, projevilo výrazným oživením společenského života. Vznikají první spolky – ještě v roce 1862 Sokol, o dva roky později Včela Čáslavská, spolek, který si dal cíl sběr starožitností a založení muzea, velmi aktivní byl již ve 40. letech 19. století založený ochotnický spolek.
Nelehkým obdobím v životě města byl rok 1866, kdy monarchii zachvátila prusko-rakouská válka. Když se 6. července ve městě objevili první Prusové, počínal si Vojtěch Fiala podle městského kronikáře velmi statečně. Reprezentoval tehdy veškerou úřední moc, protože státní úřady město opustily. Peníze a důležité dokumenty údajně ukryl v kostele sv. Petra a Pavla. Musel se potýkat nejen s pruským vojskem, ale i s cholerou, kterou vojsko do města přineslo. Starý hřbitov nestačil a musel být založen nový – v místech pozdější budovy okresního soudu.
Za jeho působení ve funkci starosty pokračovala až do roku 1863 oprava kostela sv. Petra a Pavla.
V roce 1867 bylo rozhodnuto o výstavbě divadla. Shánění financí se však protáhlo, takže divadlo bylo otevřeno až v roce 1869.
Čáslavské panorama se výrazně změnilo, když byl v roce 1863 dokončen evangelický kostel, postavený podle projektu architekta Františka Schmoranze staršího v místech bývalého minoritského kláštera.
