Ing. Antonín Chramosta
Starosta města 1931 – 1938
Narodil se 27. 3. 1879 ve Zhoři u Pacova. Absolvoval vyšší průmyslovou školu v Praze. Od září 1927 byl předsedou Spořitelny města Čáslavě. 23. 11. 1931 byl zvolen 19 hlasy starostou města. V této funkci působil do roku 1938. Zemřel 7. 3. 1949. Jak se žilo v Čáslavi v době jeho působení?
Můžeme konstatovat, že hospodářská krize pomalu ustupovala. Počet nezaměstnaných klesal, ještě v roce 1931 a 1932 se však konaly protestní demonstrace a „pochod hladových“ organizované komunistickou stranou. V roce 1933 byla pro nezaměstnanou mládež do 20 let zavedena povinná návštěva zvláštní školy. Spolky organizovaly nejrůznější charitativní akce a peněžní sbírky na pomoc chudým a nezaměstnaným. Podporu vyplácel samozřejmě i stát. Seznamy těch, kteří ji dostávali, byly vyvěšeny na radnici, aby se zabránilo zneužívání dávek.
Ve městě pokračovala drobná výstavba. V červnu 1931 byla dokončena oprava evangelického kostela. Při příležitosti oslav 150. výročí vydání Tolerančního patentu byly zakoupeny dva nové zvony jako náhrada za zvony zrekvírované za první světové války. V rámci opravy kostela sv. Petra a Pavla byla následujícího roku sňata báň z věže a otevřena v ní nalezená válcovitá schránka 58 cm dlouhá o průměru 16 cm, ve které byly uloženy různé písemnosti, vložené do báně v roce 1863. Nejstarší pocházely z roku 1703 a 1710. První dokument líčil požár věže kostela v roce 1703, druhý výstavbu nové věžní koruny v roce 1710. Z dobových písemností byla nejdůležitější pamětní listina a stručné vylíčení dějin chrámu a jeho rekonstrukce. Dále byly do báně vloženy několikery noviny spolu s papírovými i kovovými penězi, mosazným medailonem sv. Petra a Pavla a několika zámotky bource morušového, zřejmě dokládajícími jeho chov v Čáslavi v šedesátých letech 19. století. Dnes jsou tyto věci uloženy v kutnohorském archivu. A co bylo do báně vloženo? Mimo jiné nová pamětní listina města Čáslavi s podpisy členů zastupitelstva a s fotem členů městské rady, stručné dějiny čáslavské věže od Františka Škrdle, zápis o opravě věže spolu s rozpočtem prací a jmény firem, městská statistika – počet domů, obyvatel apod., seznam čáslavských občanů padlých ve světové válce, zpráva o stavbě vodovodu, fotografie pamětihodností města, kandidátní listiny posledních obecních voleb, 11 mincí darovaných spořitelnou, rozpočet města a místní noviny. V tomto roce slavili také čáslavští sokolové, a to 100. výročí narození Miroslava Tyrše, zakladatele sokolského hnutí. Při této příležitosti byla na budovu sokolovny instalována pamětní deska a ulice vedoucí okolo nádraží pojmenována Tyršova. Obecně byla oslavám významných výročí věnována velká pozornost. Například program oslav 28. října sestával z lampionového průvodu a divadelního představení konaných vpředvečer oslav, druhého dne dopoledne následovala vojenská přehlídka a koncert na náměstí, kde byla pro děti a mládež uspořádána Národní pouť. Město bylo slavnostně vyzdobeno a výnosy z akcí byly použity pro místní chudé.
Třetí kostel, kterému byla v tomto období věnována zvýšená pozornost, byl kostel svaté Alžběty. Zásluhou Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ byla připravena jeho přestavba v původním barokním slohu podle plánů vypracovaných místním stavitelem Václavem Svobodou. Byl to muzejní spolek, který se také zasadil o zachování kapličky sv. Jana Nepomuckého v Husově ulici poblíž budovy okresního soudu (byla zbourána za socialismu). Další stavební akcí byla přístavba chlapecké školy. Pokračovalo budování kanalizace a dláždění náměstí žulovými kostkami. Byla provedena regulace Brslenky. Pod vedením inženýra Jana Friče byla zahájena oprava hradu Lichnice. Členem Sboru pro záchranu hradu se stalo i Město Čáslav.
Ve Vodrantech bylo roku 1934 dokončeno koupaliště, které financoval Emil Pick, majitel největší čáslavské prvorepublikové továrny Kosmos. 31. května bylo slavnostně otevřeno a předáno městu.
Téhož roku byl přistavěn Grandhotel (původně nazývaný U králevice nebo U prince). Na radnici byla vedle Žižkovy síně zřízena Síň rodáků. Byla také opravena budova muzea a rozšířeny jeho expozice. I tenkrát se vedly diskuse o tom, zda muzeum není pro město zbytečnou finanční zátěží. Naštěstí vždy stály v čele města osobnosti, které si uvědomovaly, že péče o doklady vlastní historie je důležitá pro výchovu občanů. Jedině lidé znalí historie vlastní obce si vytvoří k místu, ve kterém žijí, pevný vztah a v této výchově má muzejní instituce nezastupitelnou roli. V roce 1935 byl také otevřen Katolický dům v Jeníkovské ulici. Nacházela se v něm mimo jiné i orlovna, sál jednoty čs. Orla (katolická obdoba Sokola). V roce 1936 začala výstavba budovy živnostenské školy (dnešní průmyslovka), které byl propůjčen název Benešova škola práce, a Studentského domova, který byl nejen denním útulkem, ale i noclehárnou pro přespolní studenty. Obě stavby byly dokončeny následujícího roku.
Dále se rozvíjel spolkový život. Již zmíněný Sokol se snažil podporovat i sokolské jednoty v pohraničí. Čáslavskou chráněnkou byla v 30. letech jednota v Žacléři. Například v roce 1933 čáslavští sokolové poslali do Žacléře jako dar k Vánocům 4 páry bot, jedny přezůvky, látku na jedny šaty, 9 čepic, jedny rukavice, 3 zástěry, 5 párů punčoch, 1 pyžamo, 5 košilek, dvoje šaty a také bedničku tuků a žitné kávy od Picků. V roce 1935 uspořádali spolu s Hlaholem zájezd do Žacléře, kterého se zúčastnilo 136 osob. V roce 1937 poskytli žacléřským konzultaci k výstavbě sokolovny. Stavitel Václav Svoboda pro ně připravil náčrtek a přibližný rozpočet stavby. Když 14. září 1937 zemřel Tomáš Garrigue Masaryk, uspořádali sokolové nejen mimořádnou smuteční schůzi, ale i zájezd do Lán ke hrobu prezidenta Osvoboditele. Zastupitelé města se na památku TGM rozhodli vybudovat Masarykův sociální dům.
Další významný čáslavský spolek Hlahol oslavil v roce 1935 75 let svého trvání. Okrašlovací spolek dále přispěl ke zvelebování města, když zřídil ve Vodrantech okrasný záhon zvaný Alpinum. Vznikaly i spolky nové, například v roce 1932 se ustavila Liga československých motoristů a byl založen Myslivecký spolek.
Postupně byla organizována Civilní protiletecké obrana. Byl zřízen fond na obranu státu, Antonín Chramosta byl členem předsednictva Sboru pro obranu obyvatelstva, který pořádal pravidelné přednášky. Také nechal vyhotovit soupis bezpečných krytů a sklepů, které by mohly sloužit k ochraně obyvatel při plynovém útoku. Když 14. 4. 1938 vydal městský úřad nařízení, že si každý musí opatřit plynovou masku k ochraně před leteckými útoky, všichni cítili, že válečný konflikt je na spadnutí. Květen přinesl nejen mobilizaci, ale i obecní volby, ve kterých vyhráli národní socialisté. V červnu byl novým starostou Čáslavi zvolen profesor Jan Spáčil.
