Aleš Veselý

Aleš Veselý – uznávaný sochař, grafik, malíř a vysokoškolský pedagog.
Narodil se 3. února 1935 v Čáslavi do smíšené židovské rodiny, domem v Mahenově ulici čp. 232. A právě judaismus silně ovlivnil celou jeho tvorbu. Často se obrací ke kořenům judaismu a zabývá se hledáním smyslu lidské existence.
V letech 1952 – 1958 vystudoval grafiku na Akademii výtvarných umění v Praze. Poté se se svým dílem Objekty – Předměty zúčastnil neoficiálních výstav Konfrontace I. a II.
První samostatnou výstavu měl Aleš Veselý v Galerii mladých Umělecké besedy (1963). V roce 1964 získal za sochu Židle Usurpátor Cenu kritiky na IV. Bienále mladých v Paříži. Nejznámějším dílem je sedmimetrová socha z nerezového plechu nazvaná Kaddish, kterou vytvořil během prvního ročníku Sympozia prostorových forem v Ostravě roku 1967. Původně ji pojmenoval Modlitba za zemřelého, neboť vznikla z potřeby vyrovnat se se smrtí otce, který zemřel 12. května 1967. Jméno Kaddish ji dal až dodatečně. Za tuto monumentální sochu získal v roce 1968 Cenu Matyáše Brauna I. stupně na výstavě Socha a město v Liberci. Dnes je Kaddish umístěn s mnoha dalšími díly ve Středoklukách, kde měl Aleš Veselý od 70. let zahradu-galerii s ateliérem.
S nástupem normalizace nesměl coby „nežádoucí“ umělec vystavovat, a proto se uchýlil do soukromí svého ateliéru. Po revoluci byl jmenován profesorem pražské AVU, kde vedl ateliér monumentální tvorby až do roku 2006.
Mezi poslední sochy patří Brána nenávratna (2014-2015) umístěna na pražském nádraží Bubny. V Čáslavi jsme měli možnost navštívit mimo jiné výstavu nazvanou Výběr z díla, která byla zahájena 16. záři 2014 ve foyer Dusíkova divadla v rámci oslav 750 let města.
Dílo Aleše Veselého, především mohutné sochy, environmentální projekty jsou zastoupeny v řadě světových uměleckých institucích např. v Centre Georges-Pompidou v Paříži, The Solomon Guggenheim Musea v New Yorku, Národní galerii v Praze nebo k vidění ve veřejném prostranství v Tokiu, Vídni a dalších koutech světa.
Aleš Veselý zemřel nečekaně 14. prosince 2015.

 

Foto: Ing. Nezbedová Zdeňka

 

Foto: Ing. Nezbedová Zdeňka

 

Foto: Ing. Nezbedová Zdeňka